Ivan Vovk
Drobečková navigace

Úvod > Editace v praxi > Přístupnost Tesco

Přístupnost Tesco

Původní zpráva zde

..

..
Přístupný web nám může ušetřit provozní náklady. Přehledný a sémantický kód, definování vzhledu pomocí CSS, validní HTML apod. znatelně sníží čas na vývoj a údržbu. S tím je spojeno také snížení zátěže serveru. Další úspora souvisí s úsporou výdajů na podporu. Pokud dokáží všichni náš web obsloužit a najít na něm všechny potřebné informace, nebudou nuceni zjišťovat potřebné informace jinou cestou, například telefonicky. Výraznou úsporu nákladů ukazuje případová studie Legal&General Group [80]. Konkrétně byly sníženy výdaje na údržbu o 66%, průměrná doba pro aktualizaci obsahu se zkrátila o 90% a doba načítání stránek se zrychlila o 75%. [108, 56, 80]
Pro řadu lidí může být internetový obchod nejsnazší a nejpohodlnější možností, jak nakoupit. Například pro některé těžce tělesně postižené je online obchod jedinou možností, jak si zcela samostatně nakoupit. Pokud budeme mít online obchod nepřístupný a tudíž se jim nepovede nakoupit u nás, není nic jednoduššího, než
přejít ke konkurenci. Zbytečně tak přijdeme o zákazníky a zisk.

Vzorovou ukázkou je web obchodního řetězce Tesco3. V roce 2001 se vedení rozhodlo zlepšit jeho přístupnost. Investovali jednorázově 35 000 liber a výsledkem bylo zvýšení tržeb z online prodeje o 13 milionů liber ročně.

 
S lepší přístupností je spojena i lepší viditelnost pro vyhledávače. Roboty procházející internetové stránky zajímá především text a jeho sémantika. Díky tomu se na našem webu lépe vyznají a odměnou pro nás může být lepší umístění ve výsledcích vyhledávání. Vyšší pozice obvykle znamená větší návštěvnost a případně i více prodaného zboží apod. Pokud nic přímo neprodáváme, neznamená to, že nemůžeme lepším umístěním zvýšit zisk. Dostatečný přísun návštěvníků lze využít také při placené reklamě. Důkazem růstu návštěvnosti je společnost CNET a její server4, na kterém se díky přidání přepisů videí zvýšil provoz z vyhledávače Google o 30%. [108, 90]
3.3.2 Zákon
Dalším silným motivem pro implementaci přístupnosti může být zákon, respektive hrozba trestu. V mnoha zemích, včetně České republiky, jsou pravidla přístupnosti součástí legislativy. Při jejich nesplnění mohou hrozit vysoké pokuty. Více o zákonech jednotlivých zemí uvádím v kapitole 4.2.
Negativní důsledky znázorňuje případ špatně přístupných oficiálních webových stránek Olympijských her v Sydney v roce 2000. Tehdy podal nevidomý Bruče Lindsay Maguire stížnost, která se dostala až k Australské komisi pro lidská práva (Australian Human Rights Commission). Stránky byly do značné míry nepřístupné pro nevidomé. Výsledkem byla, mimo jiné, pokuta 20 tisíc australských dolarů.
3.3.3 Public relations
Diskriminace bývá v moderním světe vnímána negativně. Pokud dáme najevo, že nikoho nediskriminujeme, tedy že je náš produkt (web, software apod.) přístupný všem, můžeme tím zlepšit to, jak nás okolí bude vnímat. Nikdo zcela jistě nestojí o negativní reputaci způsobenou špatnou přístupností. [106,47]
Nejsem si vědom případu, kdy by si někdo na dobrou přístupnost stěžoval. Je tomu právě naopak. Díky přístupnosti můžeme získat různá ocenění. Například v soutěži o nejlepší knihovnické stránky Biblioweb5, ve které se hodnotí i přístupnost. Z podobného ocenění se tak může snadno stát naše výhoda oproti konkurenci.
3.3.4 Pomoc handicapovaným lidem
Posledním důvodem, proč se přístupností zabývat, který bych rád zmínil, je pomoc handicapovaným lidem, díky kterým přístupnost vznikla.

V dnešní době se použití webu rychle šíří do většiny oblastí našich životů. Web je důležitým prostředkem pro sdílení informací a sociální interakce. Proto je nezbytné, aby k němu měli všichni rovný přístup bez ohledu na zdravotní postižení apod. Přístupný web těmto lidem otevírá nové možnosti přístupu k informacím a komunikaci s ostatními. Díky němu se mohou lépe aktivně začlenit do společnosti. [89, 86]
Někdo by mohl namítnout, že handicapovaní uživatelé nejsou cílovou skupinou jeho webu, a proto se nemusí přístupností vůbec zabývat. Nepopírám, že takové weby existují, ale dle mého názoru je jich mnohem méně, než se na první pohled zdá. Zpravodajské servery, některé internetové obchody, weby státních institucí, bank apod. jsou zcela nepochybně cílem i handicapovaných uživatelů. U online prodejce adrenalinových zážitků by tvrzení, že tělesně postižení do cílové skupiny nepatří, mohlo být pochopitelné. Nicméně nevidím důvod, proč by uživatel s tělesným postižením nemohl takový zážitek koupit někomu třeba jako dárek. Proto je nezbytné mít vždy na paměti, že naše cílová skupina je pravděpodobně širší, než si můžeme myslet.